Hodnocení uživatelů: 5 / 5

    Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení

    Dopis pro Tebe drahý... 

    Po strašně dlouhé době jsem Tě viděla plakat. Zhrouceného, zírajícího do svého mobilu, kam Ti před pár sekundami dorazila zpráva na messanger od Tvé maminky. Jak se zachovala,nikoho z nás nepřekvapilo, částečně jsme s tím počítali, ale když to člověk zažije, vidí na vlastní oči... vím, že je to velmi bolestivé.

    Hodnocení uživatelů: 0 / 5

    Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení

    Sedím na schodech, sleduji "jí", hlavou mi běží, co nám ten osud zase všechno naděluje a ptáte se "proč, proč zrovna ona, proč zrovna my, už zase ... "!? Díváte se na svojí Lásku chlupatou, jak se snaží zoubkem zase rozvázat pončo ... 

    Hodnocení uživatelů: 5 / 5

    Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení

    Občas se člověk zkouší zamyslet sám nad sebou, jaký je, co dělá dobře/špatně, jaký je vlastně jeho život, jeho okolí – rodina, přátelé. Občas se člověk zamýšlí nad tím, jaká byla minulost, jaká je přítomnost a jaká bude asi budoucnost.

    Hodnocení uživatelů: 4 / 5

    Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení

    Sedím v čekárně u doktorky. Z ordinace vyjde droboučká stařenka pomalým krokem. Sedne si vedle mě a čeká. Po chvíli vyleze starý pan o berli. Vezme jeji kabát, jde k ní, pohladí ji po tváři a říká "Miláčku, můžeme jít domů".

    © 2018 Ala81

    Search